Listopadový

Podzimu a zimy s dětmi se i letos trošku děsím. Co budeme dělat v počasí, ve kterém by psa ani děti nevyhnal, nebo při rýmičce, při které se mi nikoho do zimy či mrazu vyhánět nechce? Dnes jsem se psychicky připravovala na první takový den po dlouhé době, kdy celé dopoledne nevytáhnem paty. Vybalili jsme pastelky a dali se do zdobení bytu, tedy Radovánek se rozhodl zdobit spíš knížku a trénovat šplh na židli. V jednom pádu jsem ho jen tak tak zachytila. A knížku pak celkem ochotně Verunka vygumovala.
Nicméně nakonec vysvitlo sluníčko a protože jsem se dočetla, že v listopadu svítí slunce celkem v průměru jen asi 50 hodin, což je o 80 hodin méně než v říjnu!, na nic jsme nečekali a vyběhli ho pozdravit aspoň na chvilku, rýma nerýma.

Jo, a fotím zase znovu D90kou. Nechali jsme si opravit rozbitou elektroniku a teď tedy máme doma dva funkční stroje. Nic nebrání tomu, abychom začali s Tomem fotit v tandemu. Jupí. Teď ještě přijít na to, kdo nám bude během focení hlídat děti, a můžeme to rozjet ve velkém! :D









Komentáře

  1. My máme na podzim takovou puzzlovou tradici. Vždycky nějaké koupím z druhé ruky, rozloží se po pokoji a tam pak několik měsíců zavazí, než se nám je konečně povede poskládat. :D Nevím, jestli by to děti bavilo, pro mě je to takový specifický relax.
    Jen pořád nemám domyšlené, co s krabicí potom, co jsou puzzle složené. Mohla by existovat nějaká výměnná skupina pro nadšence, kteří si nechtějí hotový obraz věšet na zeď. :D
    A na fotky z opraveného stroje se těším!

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Steek

Vlaštovky

Můj minimalistický šatník